Letajicikoberce, značkové kusové koberce

Není přesně známo, kdy se koberce začaly vyrábět, ale předpokládá se, že první kusy se objevily někdy mezi 4. a 2. tisíciletím př.n.l. v Mongolsku nebo Turkestanu. Nejstarší nalezený koberec pochází z 5. století př.n.l. Je znám jako Pazyryk (podle místa v Altajských horách, kde byl v roce 1949 nalezen). Tento unikátní vlněný kus má rozměry 1,98 x 1,83 m a neuvěřitelných 360 000 uzlíků/m2. Pazyryk je sice nejstarší, není ovšem jediný. Řada dalších koberců ze začátku 1. tisíciletí byla nalezena v Egyptě a Číně. Během století se rozvíjely technologie výroby a koberce jako takové se postupně staly nedílnou součástí kultury mnohých národů po celé Asii, Africe a také na Balkáně.
Cesta pravého koberce začíná jeho návrhem, do kterého se promítá kombinace tradičních vzorů, barev a samozřejmě umělecká fantazie autora. Vzor každého koberce je také příběh, který může být nejen vyjádřením dějin národa nebo dokonce celého lidstva, ale také věcí hluboce individuální. Tento příběh lze přečíst pouze pokud známe význam všech použitých symbolů a jejich kombinací. Podle vzhledu se dá také poznat původ a věk koberce. Motivy a celkový styl koberce je samozřejmě ovlivněn mnohými faktory, jimiž jsou tradice národa, náboženské aspekty, technické schopnosti, umělecký talent autora aj. Kupříkladu islám se stal zdrojem zcela specifického druhu koberce – a sice modlitebního. S jistou nadsázkou lze říci, že koberec občas vypovídá o dějinách národa více nežli jiná umělecká díla a nalezené historické dokumenty.

Základními materiály pro výrobu koberců jsou ovčí vlna, hedvábí a bavlna. Barva koberce je též zajímavou součástí výroby koberce. Přírodní barviva se většinou získávají z rostlin, jejich kořenů a také z květin. Například modrá se vyrábí z indiga, červená z kořenů a také z některých exotických druhů hmyzu, žlutá pak z mnoha různých rostlin (podle odstínu). Některé zdroje přírodních barev užívané při výrobě koberce a textilu jsou drahými komoditami v mezinárodním obchodu, a to díky vzácnosti jejich výskytu. Získat barvu z rostliny na konečný materiál koberce je velmi náročný proces, který provádí specialista ba zbarvení a jen zřídka výrobce koberce. Nejvíce používanými barvami jsou červená, modrá, žlutá, bílá a černá. Není však výjimkou použití desítek různých barevných odstínů v jednom koberci. Výběr barev pro koberec také není náhodný. Každá barva symbolizuje něco jiného. Bílá je absolutní pravda, čistota a nevinnost. Žlutá a zlatá značí věcnost, světlo a vesmír. Červená a purpurová mohou symbolizovat lásku, oheň, krev. Modrá barva je nejméně materiální: představuje vzduch, nebe, vodu, nekonečnost. Barvy tak pomáhají zpestřit příběh koberce, i když stejně důležitou roli v něm hrají symboly vzoru. Většinou se zde setkáváme s hvězdami, očima, stromy, živočichy a květinami, které mají v koberci buď realistickou a nebo geometrickou podobu. Všechny výše uvedené a jiné symboly jsou postavy nekonečného příběhu každého koberce.
Jakmile je připraven návrh a materiál všech potřebných barev, přichází nejvyšší čas na výběr techniky pro výrobu. Přestože existuje celá řada technologických postupů, rozlišujeme v zásadě tyto základní druhy koberců: vázaný koberec, kilim (kelim, gelim, giglim) a vyšívaný koberec. Například u vázaných koberců jsou dva nejvíce používané druhy uzlíků – Turecký (symetrický) a Perský (asymetrický). Různé techniky a typy uzlíků se mohou v jednom koberci kombinovat. Aby vznikl kvalitní koberec, musí se svázat stovky tisíc uzlíků, a to tak pevně, aby vydržely roky. Průměrný počet uzlíků na jeden metr čtvereční může být 150 000 až 5 000 000. Přitom přirozeně platí, že čím vyšší je tento počet, tím vyšší je kvalita výrobku. Nejvyššího počtu uzlíků lze dosáhnout u hedvábných koberců. Výroba jednoho koberce průměrné velikosti může trvat jeden měsíc až několik let. Vázáním však proces výroby nekončí. Koberec se ještě musí důkladně vyčistit speciálním způsobem. Dlouhou dobu se též suší na slunci. Teprve poté je připraven k užívání. Výroba koberců je u většiny národů ženská práce. Koberce se vyrábí jak pro potřeby rodiny (použití v domě, svátky, dary) tak na prodej nebo výměnu. Koberec tak může zůstat v místě, kde byl vyroben, nebo také procestovat tisíce kilometrů po celém světě.